Podle vědců by osmisetgramová porce ovoce nebo zeleniny nebo jejich kombinování mohla snížit riziko srdečních onemocnění až o 24 %, mozkové mrtvice o 33 % a o 28 % by snížila riziko rozvoje kardiovaskulárních nemocí obecně. O 13 % by se snížilo riziko rakoviny a průměrně o 31 % předčasných úmrtí celkově, uvádějí na stránkách londýnské univerzity.
Jeden kus o 80 gramech odpovídá přibližně jednomu menšímu banánu, jablku, hrušce nebo větší mandarince, z vařené zeleniny třem vrchovatým polévkovým lžícím např. špenátu, hrášku, brokolice nebo květáku.
Vědci z londýnské univerzity se nezaměřili pouze na množství denní porce ovoce a zeleniny, ale také na vybrané druhy, jejichž konzumací jde podle nich nejlépe předcházet různým nemocím.
Riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění prý výrazně snižují tyto druhy ovoce: jablka, hrušky či citrusové plody, ze zeleniny především tzv. listová, tedy špenát, hlávkový salát nebo čekanka, dále brukvovité druhy – brokolice, zelí či květák.
Riziko rakoviny snižuje především zelená zelenina, např. špenát nebo hrášek, žlutá paprika, mrkev a již zmíněné brukvovité druhy.
„Ovoce a zelenina snižují hladinu cholesterolu v krvi, krevní tlak, pomáhají také cévám a imunitnímu systému. Kromě vitamínů obsahují také spoustu antioxidantů, které napomáhají redukovat ničení DNA a tím pádem i snížit riziko rakoviny,“ uvedl autor studie, norský vědec Dagfinn Aune.
„V brukvovité zelenině, třeba v brokolici, se navíc nacházejí tzv. glukosinoláty, které aktivují enzymy a působí tak opět jako prevence rakoviny,“ dodal Aune.
A co vitamínové doplňky a jejich přínos na naše zdraví?
Vitamínovým doplňkům stravy norský vědec Aune příliš nevěří. „Komplex tělu prospěšných látek nejlépe získáte konzumací čerstvého ovoce a zeleniny, na rozdíl od tablet, které žádný výrazný efekt na prevenci onemocnění nemají,“ uvedl vědec.
Volba, k jakému tvrzení se přikloníme a čemu budeme věřit, je na každém z nás.
Milan Merva, Effective way
