Kořenová zelenina je přirozeným zdrojem antioxidantů, důležitých živin a polysacharidů*.
Je součástí stravy Jihoamerických a Asijských zemí již po tisíciletí.
Výzkumy ukazují že složky v ní obsažené – Vitamín A, Vitamín C, draslík, hořčík a vláknina – mohou pomoci bojovat proti rakovině, cukrovce, obezitě a zánětlivým onemocněním jako je srdeční choroba a artritida.
Nutriční hodnota jednotlivých druhů se lehce liší, ale zpravidla u většiny je to 50-100 kalorií na 100 gramů vařené zeleniny.
OBSAH POLYSACHARIDŮ A ŠKROBU
Konzumování kořenové zeleniny je skvělý způsob jak získat dostatek vlákniny, škrobu, polysacharidů a minimální množství cukru. Doporučuje se proto zařadit do jídelníčku sportovců, dětí a jedinců, kteří si chtějí hlídat váhu – tudíž celkově při vyšší fyzické zátěži, jak v zaměstnání tak rekreačně, či během vývinu.
VYSOKÝ OBSAH VLÁKNINY
Přestože obsahují nízký obsah cukru ve formě škrobu, kořenová zelenina má velký obsah vlákniny, přesto je stále považována za potravinu s nízkým glykemickým indexem**. Potraviny s vyšším obsahem vlákniny způsobují pocit zasycenosti po delší dobu. Také pomáhají předcházet vzniku zánětů a onemocnění, napomáhají při trávení a prevenci IBS, nebo je přirozenou úlevu od zácpy.
ZDROJ VITAMÍNŮ A a C
Kořenová zelenina je jedním z nejlepších zdrojů antioxidantů (např. Beta karoten – karotenoid) a Vitamínů A a C. Beta karoten se vyskytuje ve velkém množství ve sladkých bramborách, mrkvi, řepě a jiné kořenové zelenině. Má pozitivní účinky na odbourání zánětu, ochranu kůže, zdraví očí a brání proti napadení volnými radikály. Také pomáhá tvořit a chránit buňky pokožky.
DRUHY KOŘENOVÉ ZELENINY
Sladké brambory
Jsou pravděpodobně nejoblíbenějším druhem kořenové zeleniny. Nejen díky svému obsahu vitamínu A (jedná se o jeden z nejlepších zdrojů), draslíku, vitamínu B5 a vitamínu C, ale i kvůli svému nízkému glykemickému indexu, který je překvapivě nižší než u běžných bílých brambor.
Sladké brambory mají nižší obsah kalorií a obsahují více antioxidantů, ale běžné bílé mají větší obsah draslíku.
Bílé brambory
Obsahují dostatek antioxidantů, živin a jak již bylo zmíněno, vysoký obsah draslíku. Draslík je důležitý pro budování kostí a podporu zdraví srdce.
Bílé brambory obsahují také mangan – asi 22 procent z denní dávky v jednom bramboru – což je důležité pro zdraví kostí a nervů. Pro zachování množství draslíku je vhodné brambory vařit se slupkou.
Mrkev
Mrkev je jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny na světě.
Může být konzumována syrová, vařená nebo dušená. Mrkve a mrkvový džus získávají svou specifickou oranžovou barvou z antioxidantů – kartenoidů. Kromě vysokého obsahu vitamínu A, poskytuje mrkev také dávku vitamínů C, D, E a K – také hořčík, draslík a vápník.
Pastiňák
Jako člen stejné rostlinné rodiny jako mrkev, petržel a celer, má pastiňák spoustu přínosů. Jsou skvělým zdrojem vlákniny, kyseliny listové, draslíku a vitamínu C.
100 gramů vařeného pastiňáku obsahuje asi 12% z celé doporučené denní dávky vlákniny. Stejné množství obsahuje také asi 11% kyseliny listové, která je důležitá pro dobrou činnost metabolismu, nervového systému a tvorbu červených krvinek.
Řepa
Výhody řepy jsou nesčetné. Některé výzkumy dokazují, že řepa může zvýšit vytrvalost během atletického výkonu a pomůže se vám lépe zotavit z vysoké fyzické námahy. Řepa obsahuje dusičnany, které tělo používá k regeneraci svalů, zlepšuje krevní oběh, snižuje riziko zánětů a zvyšuje fyzickou výkonnost.
Přesná dávka kořenové zeleniny denně je samozřejmě zcela individuální.
Doporučující je jedna až dvě malé porce kořenové zeleniny denně a uvidíte, jak vaše tělo zareaguje. Jedna doporučená porce je 100 gramů vařené zeleniny a měla by být součástí celkově vyvážené stravy obsahující dostatek bílkovin, tuků a neškrobové zeleniny.
I když nabízejí řadu výhod, kontrola porcí je stále důležitá, zvláště pokud se snažíte dosáhnout či udržet si zdravou váhu, stabilizovat hladinu cukru v krvi nebo snížit celkový obsah cukru ve vaší stravě.
Jak často konzumujete kořenovou zeleninu Vy?
*Složené sacharidy
Polysacharidy jsou pro náš organismus nezbytné, protože fungují jako jakási zásobárna
energie. V potravě člověka se nacházejí základní 4 druhy složených sacharidů (škrob, inulin,
celulóza, vláknina) + glykogen, jež je živočišným polysacharidem nacházejícím se v játrech.
**Glykemický index
Sníme-li potravinu, která má vysoký glykemický index, velice brzy po jídle dostáváme hlad
a často i chuť na sladké. V nejhorším případě obojí. Proto se často doporučuje jíst potraviny
s nízkým glykemickým indexem. Zobecníme-li, valná většina potravin s vysokým glykemickým
indexem není dvakrát zdravá a přispívá k tvorbě tělesného tuku.
Zdroj: www.draxe.com/root-vegetables/